Naučná stezka zámeckým parkem

Se zajímavostmi zámeckého parku vás seznámí 2,5 km dlouhá naučná stezka s deseti zastaveními

Materiály ke stažení

Texty včetně orientačního plánku ke stažení zde.
Nature trail texts for download.
Die Informationstexte zum Lehrpfad zu entnehmen.

Českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu připravilo na podnět Správy státního zámku Hluboká a ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky naučnou stezku zámeckým parkem v Hluboké nad Vltavou. Stezka byla uvedena do provozu v dubnu 2013.

Trasa naučné stezky zámeckým parkem v Hluboké nad Vltavou o délce 2,5 km je fyzicky málo náročná. S krátkou objížďkou je sjízdná pro dětské kočárky. Jízda na kole po parku je zakázána a pohyb se psy je možný pouze na vodítku.

Naučná stezka s deseti zastaveními návštěvníkům představí zajímavosti z historie a současnosti zámeckého areálu i kulturní krajiny Hlubocka. Kromě pravidelných zahrad u zámku návštěvníka zavede také do méně známého krajinářského parku, který patří k nejcennějším v jižních Čechách. Informační panely jsou doplněny bohatou obrazovou dokumentací, součástí každého panelu je orientační mapka s vyznačením místa zastavení.

Zastavení naučné stezky:

Naučná stezka zámeckým parkem v Hluboké nad Vltavou
Dolní zahrada
Horní zahrada
Kompozice parku
Vyhlídky
Zahradník Rudolf Wácha
Ptáci a rostliny
Jezírko
Hmyz
Vodojem a Štekl

Texty k naučné stezce najdete také na stránkách NPÚ.

Historie zahrad a parku na hluboké

pol. 13. stol. — královský hrad, založený na skalnatém návrší nad řekou Vltavou
1490 — přestavba hradu do pozdně gotické podoby za držení Viléma z Perštejna, Vilém zakládá nové rybníky (Bezdrev), kultivuje krajinu pod hradem, na jižní stráni založena vinice
1580–1596 — za pánů z Hradce hrad mění podobu na třípodlažní renesanční zámek s opevněním a hospodářskými budovami
1622–1661 — po Bílé hoře hlubocké panství získává válečník a španělský šlechtic don Baltazar Marradas; zámek dostává podobu pevnosti s mohutným opevňovacím systémem
1661–1948 — zámek s panstvím v držení Schwarzenbergů
1670 — zámek zůstává pevností, Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (1615–1683) proto dává založit zahradu v podzámčí u Munického rybníka; zahrada sestávala z květinové, ovocné a kuchyňské zahrady, k realizaci povolán zahradní mistr Georg von Meysse
1706–1729 — barokní přestavba zámku za knížete Adama Františka (1703–1732) podle návrhu Pavla Ignáce Bayera (†1733)
1708–1713 — výstavba reprezentačního loveckého sídla, barokního zámku Ohrada na břehu Munického rybníka, podle projektu Pavla Ignáce Bayera; při přestavbě zámku se stala Ohrada v letech 1711–1728 hlavním sídlem knížecí rodiny
1743 — zbořeno opevnění, zasypány příkopy; u zámku zřízeny zahrady využívané převážně knížecími úředníky
1766–1771 — na levém břehu Vltavy založena za Josefa Adama (1732–1782) Stará obora s výměrou 1500 ha, určená pro muflony, daňčí a černou zvěř
1777 — prostor jižně a západně od zámku obklopený loubími, na která navazovala ovocná zahrada
1786 — Lusthaus (letohrádek) s vyhlídkou na skalním ostrohu nad Vltavou jižně od zámku (vyobrazen na vedutách již z počátku 18. st.)
1839–1872 — přestavba zámku v novogotickém slohu za knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu (1799–1888) a jeho manželky Eleonory z Liechtensteinu (1812–1873), projekty vypracovali vídeňský architekt Franz Beer a knížecí stavební ředitel Damasus Deworezky; zakládáním parku pověřen zahradník Gervasus Immelin, současně probíhaly parkové úpravy okolní krajiny
1851–1854 — pokračovaly úpravy parku pod vedením Theodora Rehdera, syna zahradního inspektora knížete Pücklera v lužickém Mužákově; kníže Hermann von Pückler-Muskau (1785–1871) na svých panstvích zakládal krajinářské parky, důsledně respektující pravidla anglických krajinářů
1851 — vysazeno v parku 11 600 stromů, roku 1856 vysazeno 2 180 kusů exotických dřevin
1854–1864 — dokončovací práce v parku pod vedením zahradníka Rudolfa Wáchy (1825–1899)
1844–1847 — severně od zámku postavena novogotická budova zimní jízdárny propojená v letech
1853–1854 se zámkem zimní zahradou
1853 — založena Nová obora na pravém břehu Vltavy zaměřená na chov jelení zvěře
1862–1865 — postaven zámeček Štekl na místě starých budov v předhradí
1867–1868 — postavena litinová veranda při jihovýchodní fasádě zámku
1945 — zámek a hlubocké panství přechází pod národní správu
70. léta 20. stol. — obnoveny parterové zahrady kolem zámku podle projektu Ivo Hofmanna
poč. 80. let 20. stol. — výstavba areálu základní školy v západní okrajové části parku
90. léta 20. stol. — regenerace krajinářského parku podle projektu Věry Hrubé
1997 — opraveno a napuštěno jezírko ve střední části parku
1999 — vyhlídkové místo v louce nad hřbitovem opatřeno zídkou s popisem výhledu
2001 — zámek Hluboká s areálem prohlášen za národní kulturní památku

Rychlý kontakt

Nevíte si rady? Nevadí, ozvěte se nám, rádi vám poradíme.

Všechny kontakty